České středohoří je druhá největší chráněná krajinná oblast České republiky má rozlohu 1063 čtverečních kilometrů. Její vyhlášení v roce 1976 bylo výsledkem uznání, kterého se Českému středohoří dostalo pro jeho jedinečnost přírodních hodnot a neopakovatelný krajinný ráz vulkanického pohoří po staletí měněného lidskou rukou v harmonický celek.
První silný dojem v každém z návštěvníků jistě vzbudí dynamický reliéf, který má základ v třetihorní vulkanické činnosti doprovázené i dlouhodobě následované intenzívní erozí vodních toků, která odkryla čedičové, trachytové a znělcové kupy, lakolity modelovala rozsáhlé výlevy nebo větší i drobnější žíly. Mnohá z těchto těles ostře kontrastují s plochými tvary reliéfu v jejich okolí, budovaném staršími a méně odolnými usazeninami, jež pocházejí z druhohorní éry. To je patrné zvláště v západněji ležícím Milešovském středohoří, kde jsou mimořádně nápadné izolované čedičové kopce Lounska, snad každým obdivované pro jejich oblé tvary tvořící jako celek naprosto jedinečná panoramata. Druhá část chráněné krajinné oblasti, Verneřické středohoří je svými tvary reliéfu poněkud odlišná - je spíše zvlněnou plošinou s převahou čedičových výlevů, která je rozčleněna nesčetným množství údolí s většími či drobnějšími vodními toky, snad také i celkově barevnější díky většímu podílu zachovaných lesních porostů a zkrášlená řadou malebných starých staveb lidové architektury.
Přírodní hranice uvedených části je tvořená hlubokým údolím majestátně plynoucí řeky Labe. To má místy charakter kaňonu, do kterého se sbíhá většina nejvýznamnějších komunikací. Také řeka sama je již po staletí významnou dopravní tepnou. Jedno z takových těsných údolí je "Brána Čech" (Porta Bohemica) - vstupní místo vedoucí z široké labské nížiny na sever do centra Středohoří a dále pak do Saska. Svahy labského údolí jsou charakteristické úžasnou pestrostí přírodních podmínek stejně jako více či méně osamocené vulkanické vrchy a hory Milešovského středohoří nebo k severu k Labi či Ploučnici obrácená údolí verneřické části oblasti.
Živá příroda oblasti je zastoupena mnoha společenstvy rostlin a živočichů, tak jak jsou značně proměnlivé životní podmínky panující na stanovištích díky variabilitě klimatických, půdních a dalších ekologických faktorů. Právě vysoký stupeň druhové rozmanitosti organizmů a potřeba jejího zachování patřily k podstatným důvodům, pro které byla chráněná krajinná oblast vyhlášena.
Síť chráněných území v České středohoří čítá v současné době 43 vyhlášených maloplošných chráněných území ve čtyřech kategoriích. K nejcennějším patří národní přírodní rezervace a národní přírodní památky s poměrně dobře zachovanými ekosystémy se stepní, skalní a případně lesní vegetací nebo se současně jedná o ochranu geologických objektů (např. Milešovka, Raná, Oblík, Sedlo, Bílé stráně u Pokratic, Borečský vrch, Březinské tisy, Kamenná slunce, Panská skála), což je celkem 13 lokalit. Další skupinu pak tvoří přírodní rezervace a přírodní památky (např. Březina, Hradišťanská louka, Kalvárie, Lipská hora, Milá, Vrabinec, Hradiště, Plešivec, Radobýl), kterých je dohromady 30. Některá ze stávajících chráněných území ale i některé další lokality byly zařazeny do evropské sítě chráněných území - do Soustavy NATURA 2000. Důvodem k tomuto významnému ocenění přírodních hodnot je existence určitých typů stanovišť, která jsou na území států Evropské unie vzácná (např. suťové lesy, květnaté bučiny, hercynské dubohabřiny, údolní olšové luhy, suché trávníky, štěrbinová skalní vegetace) nebo výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů. Soustavě NATURA 2000 náleží ve Středohoří celkem 32 evropsky významných lokalit (např. Hrádek-Raná, Oblík - Srdov - Brník, Vrch Milá, Milešovka, Dolní Ploučnice). Návštěvu Českého středohoří si lze zpestřit výstupem na zříceniny hradů Střekov, Vrabinec, Košťálov, Blansko, Hrádek, případně blízký Házmburk nebo se pokochat malebností lidové architektury ve východní části oblasti. V současné době se náročné péči o krajinu, chráněná území, naučné stezky a významné botanické nebo zoologické lokality vedle Správy CHKO České středohoří se sídlem v Litoměřicích věnuje i několik základních organizací Českého svazu ochránců přírody, Klub českých turistů a další občanská sdružení.
Záměrem vzpomeňme slova Emila Filly, výsostného malíře Českého středohoří, která zazněla před více než padesáti lety: "Nikde na světě není tolik krásy jako tady a lidé to neznají".