Všeobecně je stráž přírody lidmi stále často nesprávně považovaná za represivní složku, zatímco by u strážců mohli spíše hledat informace, pomoc a radu. Rangeři v zahraničí (na západ od nás) často spíš než pokutové bloky nosí v batohu lékarničku či štos informačních letáčků. Na druhou stranu nikoho nenapadne neuposlechnout jejich pokynů, hádat se s nimi o svá domnělá, ústavou zaručená práva (rozuměj- dělat si v rezervaci co se mi líbí) či dokonce posílat strážce do háje, jak je tomu tak často u nás.
Strážce by měl být člověkem, kterého potkáte na horské pěšině, v lese, na lukách, který Vám podá informace o místní přírodě, zajímavostech i službách (hospoda, cykloservis, odkud kam jezdí autobusy?), upozorní na povolené i nepovolené aktivity, nabídne průvodcovské služby nebo třeba informační leták. Spíš než pokutové bloky by měl mít v batohu lékárničku, mapu, mobil s číslem Horské služby a vědět jak to použít.
Pokud ale zjistí porušování předpisů na ochranu přírody, pak musí v rámci svých možností zasáhnout . Je třeba zdůraznit, že dobrovolný strážce přírody je ze zákona veřejný činitel, takže jeho výzvy jste povinni uposlechnout . Strážce také může zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky a v rámci svých pravomocí i vstupovat na cizí pozemky . Zákon mu umožňuje i zadržet osobu, kterou přistihne při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, do té doby, než zjistí její totožnost.
Více též v bloku článků " Kdo nebo co je stráž přírody ".